Pomalu hledám své staré já

A to hledání rozhodně není ani snadné, ani příjemné. Protože jsem byla nucena nastavit si zrcadlo a kouknout se sama na sebe a na to, co se ze mě stalo během našeho manželství. Potlačila jsem sama sebe. Všechno jsem podřídila tomu, aby byl doma klid. Aby byl Manžel spokojený. Stejně nebyl a není. Takže pomaličku vzdoruju, neustupuju pokaždé jen proto, abychom se nepohádali. Začínám s dětma dělat věci, které mě baví i bez něj, nevyškrtávám ho z našich životů, to ne, jen ty životy žijeme víc a víc odděleně. Vlastně žijeme vedle sebe ne spolu, ovšem pochybuju, že si toho všiml.
Jeho nebaví nic, žádný koníček ani kamarády nemá, jistě, můžu za to já, protože se odstěhoval za mnou, nikam nechodí, s kočárkem byl všehovšudy jednou, když se narodilo Čírtě. S Princeznou ani to ne. Nejpohodlnější je stát v kuchyni u počítače a hudrat, že děti řvou a perou se.
Tudíž jsme skoro pořád venku, pomalu zvelebuju zahradu, která zpustla, objednávám kytičky, neřeším, jestli mu nebudou vadit při sekání trávy, přinejhorším se sekačkou umím. Kdyby mě netrápil neustálý nedostatek finančních prostředků, šlo by to rychleji, ale což, není kam chvátat.
Po roce jsem konečně pojízdná, pořídila jsem si auto nezávislé na Manželovi, takže už plánuji malé výlety s našimi caparty. Ale v nejbližší době nás čeká cesta vlakem. Čírtě mašinky miluje a Princezna to hravě zvládne jako vždycky. Snad bude návštěva u lékařky klidná a nebude řvát na celou nemocnici. Uvidíme 😅

Dlouho jsme tady nebyla

V současné době dumám, jestli pro mě podobná technologie má smysl. Přestože mám spoustu zájmů a koníčků, na většinu z nich nemám čas. A bohužel, jedna z věcí, které neumím, je fotit. Tudíž jsem se rozhodla že tahle stránka bude víc psací než fotící, ne že by fotky nebyly vůbec, ale některé budou ilustrační a další velmi neumělecké. 😃

Momentálně procházím dost složitým obdobím. Člověk, kterému jsem věřila, mě a naše děti neskutečně podrazil a ohrozil. Ano, snaží se to napravit, svůj malér úspěšně látá, ale ve mně něco umřelo. Důvěra. Úcta.  To všechno je pryč a po mě je to možná horší, než kdybych ho přestala mít ráda. To mám. Ale nedokážu si ho vážit, nevěřím mu ani nos mezi očima. Jak věřit člověku, který všude hlásá, že miluje vás i děti a přitom zadluží celou rodinu tak, že nám málem berou střech nad hlavou? Peníze utratil Bůh ví za co. Ani se neptám. To pro mě nemá význam. Já vím, že je  musím zaplatit a že ho musím pohlídat, aby platil. Což sám nezvládne.

Takže jsem se ocitla v pasti, ve vězení, z něhož není úniku. A čím víc jsem s ním, tím víc vím, že chci uniknout. Nenašel v sobě ani kousek pokory, ani kousek vděku, chová se, jak kdyby se nic nestalo. A ke mně se chová jako k onuci. A já NECHCI, aby děti vyrůstaly v takovém ovzduší. V pocitu, že maminka, která dělá úplně všechno, je vlastně líná neschopná nicka, která nic nedělá. Tenhle model si přinesl z domova, jenže já v tom nehodlám vychovávat i naše děti. Už ne, kalich přetekl.

Relax

Manžel vyslán na dva dny do práce, díky Bohu za ty dary, děti uloženy v postýlkách, kupodivu spinkající ve stejný čas, takže maminka se na všechno vybodla a odpočívala. 😂

Miluju vanu plnou pěny, zapálené svíčky a ticho.

Sice jsem si s sebou vzala dvě knížky, ale nakonec obě zůstaly zavřené. I moje milovaná Ivanka Devátá. Zbožňuju její humor a krásnou kultivovanou češtinu.
Mějte krásný večer.

Hyacint

Manžel mi donesl z práce hyacint. Krásnou to předzvěst jara. Jenže co s tím ošklivým květníkem, když obaly došly.
Nu, už nějaký čas se chystám vyhodit hrnek s napůl upadlým uchem. Hurá, je zachráněn. Kleštěma jsem docvakla zbytek ucha a je to. 😇

Pro někoho krám volající po kontejneru. Pro mě dárek od blízkého člověka, jenž již není mezi námi. Zkrátka jsem vetešnice, která máloco vyhodí. 😆
 A takhle jim to sluší dohromady.

Mějte krásný den a užívejte sluníčka. Snad nám ale ještě napadne sníh. Malej ho zbožňuje. 😉

Vánoční dárek

...od maminky do mé kuchyně. Oblíbená červená, velikost tak akorát ke kafíčku. A nadčasový tvar. Prostě paráda!

 

Teď jen doufat, že bude i ňamková buchta. 😊
Mějte prima zasněžené dny

Střípky z Vánoc

Byly krásné, byly veselé a byly plné dětského smíchu. Moje srdce zpívalo při pohledu na jejich rozzářená očička.

Ať je pro Vás rok, který  dneškem začíná, krásný, podnětný, plný štěstí, zdraví a splněných přání.

Manžel říkavá,

že jsem taková Matka Tereza. A rozhodně to nemyslí v kladném smyslu slova. Mívám tendenci každého omlouvat, hledat v něm to lepší. Což se mi většinou nevyplatí. Dost často se mi má "dobrota" vymstí. A já jdu a dávám další šanci...

Moje Maminka je pragmatičtější a rozhodně mě nešetří.  Povídá mi: "Jak jsi stará, tak jsi blbá!" 😂  A já jsem zjevně nepoučitelná...

"Někteří lidé přicházejí do tvého života jako požehnání. Někteří přicházejí do tvého života jako lekce.“
                                                         Matka Tereza

 Mějte kolem sebe jen ty, kteří kolem Vás být chtějí.